Články označené ako BrandCom sú pripravené a publikované v spolupráci s komerčnými partnermi. Hoci redakcia TRENDU nie je ich autorom, ich obsah považuje za prínosný pre čitateľa a preto umožnila ich publikovanie. Viac o BrandCom

BLOG Martin Šmajstrla

Za krizi nesmí trpět ti, kteří ji nezpůsobili? BLBOST!

04.11.2009 | Martin Šmajstrla

Černobílá socialistická agitka versus fakta a souvislosti

  • Tlačiť
  • 0

Nedávno jsem opět strávil víkend „doma“ a měl jsem tedy po čase zase možnost více se seznámit s obsahem českých novin a českého zpravodajství.

No, co se politky týká, není to pro mně zrovna pěkný pohled - třetí nejsilnější strana ve státě komunisti (tedy ne ti „hodní“, kteří včas převlékli kabát do barev jiné „demokratické“ strany a kterých je všude plno, ale KOMUNISTI !!!), kteří se navíc začínají vracet k veslu (zatím jen) na regionální úrovni, dále socani ve „vrcholné kondici“, v ODS budou možná měnit vedení a náležitě to tam pne (mně osobně už to delší dobu připadá, že se chystá „velký boj o koryta“), a další ... často si říkám - zlatá slovenská politická scéna.

Ale to není o čem chci psát. Chci se zamyslet nad jedním heslem, na které jsem v onom zpravodajství narazil, heslo které v rámci „prodloužené volební kampaně“ razí čeští sociální demokrati  a které jsem v různých obměnách zaregistroval i ve výrocích a heslech představitelů slovenského Smeru.

„Za krizi nesmí trpět ti, kteří ji nezpůsobili“

Jednak mi toto heslo dost smrdí agitkou proti jakýmsi abstraktním američanům, resp. americkým kapitalistům - jakožto viníkům všeho zla světa, osobám, resp. subjektům z principu hloupým, arogantním, nenasytným, amorálním - a zároveň je z něj cítit jakousi nostalgii za „laskavou a bezpečnou“ socialistickou érou  - ale to je nyní irelevantní.

Za další - stále si myslím (nebo spíše subjektivně cítím), že výraz „krize“ je poněkud přehnaný, ale i to je nyní irelevantní.

Chci se totiž zaměřit na „ty, kteří krizi nezpůsobili“. Předpokládám, že tím jsou míněni především běžní čeští, resp. slovenští zaměstnanci, resp. nezaměstnaní – osoby, které v důsledku oné „krize“ přišly o zaměstnání, jeho ztráty se obávají, pocítili pokles příjmů a pod.

Nechci nijak snižovat jejich těžkou životní situaci, ale tyto osoby jsou zmíněným výrokem definovány jako zcela pasivní subjekty ekonomického procesu a pasivní, nevinné oběti současné ekonomické situace a s tím nelze vůbec souhlasit.

Pravda, „krizi“ přímo nezpůsobili. Ale zcela určitě nebyli a nejsou pouze pasivními pozorovateli ekonomického dění.

Takže popořádku -

Globální ekonomika v nedávné minulosti zažívala silný hospodářský růst. Ukázalo se, že tento růst nebyl zcela reálný, protože jednak nebyl vyvážený (rostla určitá odvětví, určité regiony a pod.), ale zejména protože byl živen faktory jako např. příliš levné finanční zdroje, příliš dostupné finanční zdroje (resp. podhodnocená rizika při alokaci zdrojů), hodnotové bubliny mnoho dalších. Ergo, stál na faktorech, které následně zapříčinily současnou „krizi“.

Tento hospodářský růst přinesl růst mezd  – kupříkladu – průměrná měsíční mzda v hospodářství SR podle ŠÚSR /zdroj/rostla z 18,761 SKK v r. 2006 o shr. 7,4 % na 20,146 SKK v r. 2007 a poté o dalších shr. 8,1% na 21,782 SKK v r. 08.  Tento růst mezd nebyl „automatický“, ale byl především přizpůsobován požadavkům (resp. tlaku) zaměstnanců a odborů.

O tom do jaké míry považuji růst mezd za zdravý, o jeho rizicích, o platnosti argumentu vyvážení produktivitou a pod. jsem se už v rámci blogu zamýšlel a vyjádřil /zde/ a nemíním se opakovat.

Ve zmiňovaném období, silný hospodářský růst začal postupně způsobovat nerovnováhu na trhu práce – začala převažovat poptávka nad nabídkou (dokonce se už mluvilo o nedostatku kvalifikovaných lidských zdrojů), což na mnoha místech, resp. v mnoha ekonomických subjektech vyvolalo ještě zesílený tlak na zvyšování mezd, zaměstnanecké výhody, zvýšila se fluktuace zaměstnanců, došlo k posílení pozice odborů, nastávala situace kdy zaměstnanec byl „pán".

Opět jeden příklad za všechny – v r. 2007, pod hrozbou stávky a tedy vysokých ekonomických ztrát, byl management automobilky Škoda Auto v Mladé Boleslavi donucen odbory a zaměstnanci zvýšit průměrnou mzdu o o 12,7% /viz/. Průměrnou mzdu, která v již v té době činila štědrých 22,057 CZK (pokud si dobře vzpomínám, tehdy nejvyšší v ČR – zde je mj. krásně vidět výše zmíněná nevyváženost hospodářského růstu).

Je tedy jasné, že zaměstnanci nebyli pouze pasivními pozorovateli a akceptanty ekonomického vývoje, ale aktivně do něho zasahovali. A jak je vidět - nepochybně z vysokého hospodářského růstu benefitovali. Benefitovali z hospodářského růstu, který stál na příčinách současné „krize“ - nepřímo tedy benefitovali z příčin současné „krize“.

Ono socialistické heslo bych tedy poopravil do podoby – za krizi musí bohužel trpět také ti, kteří ji nezpůsobili, protože nepřímo benefitovali z jejích příčin.

A navíc nemůžu nepřipomenout jedno značně diskutabilní krédo ražené zaměstnanci, odbory, soc-dem politickou reprezentací v „tučných letech“ – „... firmy se MUSÍ dělit o zisk se svými zaměstnanci...“. Dobrá tedy, když musí, tak musí  – ale aby to bylo fair, nyní tedy musí zaměstnanci na oplátku sdílet jejich ekonomické ztráty.

A snad, pokud bychom šli ještě krůček dále, zjistili bychom, že vlastně ani oni nebyli tak úplně a zcela bez viny - zvyšování mezd (samozřejmě vedle jiných faktorů) podporovalo vedle inflace také vznik hodnotových bublin - vezměme si triviální příklad jakým byl strmý růst cen nemovitostí na Slovensku (kdy např. v extrémních případech cena čtverečního metru v Bratislavě už málem „konkurovala“ Londýnu). 

Ceny statků ale rostou jen do té míry, kterou subjekty poptávky akceptují – a tato akceptační hranice se kontinuálně zvyšovala - ať už z důvodu vyšších mezd nebo z důvodu levných a příliš snadno dostupných zdrojů (ergo vyšší, až rizikové zadluženosti – a nejen „hloupí američani“ se divoce zadlužovali).

A už se pomalu dostáváme až k jedněm z příčin „krize“, které se nám takto šíříly. Šířily se ale samozřejmě v mnohem menším měřítku, mj. protože existovala v našich podmínkách stále jakási opatrnost (minimálně tedy vyšší než v USA).

Abychom to tedy celé shrnuli – v dnešním propojeném světě neexistuje nic černobílého, neexistují jen viníci, nebo jen oběti, dnešní svět je mnoho vzájemně propojených „spojitých nádob“. A žádné politické heslo nesmí tento fakt (ani žádná jiná fakta) popírat – jinak se běžný politický marketing a politika jako taková stavají demagogií.

 

  • Tlačiť
  • 0

Martin Šmajstrla

  • Počet článkov: 17
  • Priemerná čítanosť: 2853
  • Priemerná diskutovanosť: 11
  • RSS blogu

O blogu

povoláním ekonom - zaměření na ekonomiku průmyslových firem v soukromí nudný mluvka, který rád filosofuje u piva ------- od začátku kariery (v roce 99) působím v oblasti controllingu a podnikohospodářských analýz v současnosti pracuji pro firmu, která vyrábí ocel pro automobilový průmysl ------- oblíbené citáty - "Fixed fortifications are monuments to man´s stupidity" <b>Gen. George S. Patton jr.</b> "No man is goog enough to govern another man without that other´s consent" <b>Abraham Lincoln</b> "A conservative is a man who sits and thinks, mostly sits." <b>Woodrow Wilson</b>

Martin Šmajstrla

  • Počet článkov: 17
  • Priemerná čítanosť: 2853
  • Priemerná diskutovanosť: 11
  • RSS blogu

O blogu

povoláním ekonom - zaměření na ekonomiku průmyslových firem v soukromí nudný mluvka, který rád filosofuje u piva ------- od začátku kariery (v roce 99) působím v oblasti controllingu a podnikohospodářských analýz v současnosti pracuji pro firmu, která vyrábí ocel pro automobilový průmysl ------- oblíbené citáty - "Fixed fortifications are monuments to man´s stupidity" <b>Gen. George S. Patton jr.</b> "No man is goog enough to govern another man without that other´s consent" <b>Abraham Lincoln</b> "A conservative is a man who sits and thinks, mostly sits." <b>Woodrow Wilson</b>

Kalendár sa načítava...