Články označené ako BrandCom sú pripravené a publikované v spolupráci s komerčnými partnermi. Hoci redakcia TRENDU nie je ich autorom, ich obsah považuje za prínosný pre čitateľa a preto umožnila ich publikovanie. Viac o BrandCom

BLOG Martin Šmajstrla

Nepodporujte jen bydlení – podporujte také „mozky“!

24.08.2007 | Martin Šmajstrla

Proč stát a banky nepodporují financování prestižního studia stejně jako podporují financování bydlení? Co je prospěšnější?

  • Tlačiť
  • 10

V dnešní době není problém financovat v podstatě cokoli, jakkoli je to finančně náročné. Tedy samozřejmě - pokud je zajišťena přiměřená budoucí výnosnost krytého aktiva.
Není třeba mít k dispozici prakticky žádné vlastní zdroje. Financování je široce podporováno bankami - je to jen otázka dostupnosti vhodného úvěrového produktu při akceptovatelné ceně (úroku). Dále je financování mnoha oblastí a záměrů podporováno státem, který má v našem případě navíc možnost zajistit zdroje ze strukturálních fondů EU.

Podpora financování je nejmarkantnější u bydlení, resp. nemovitostí. Snad každá banka může nabídnout hypotéku s relativně nízkou úrokovou sazbou a některé banky nabízejí k hypotékám i určitou výši levného krytí bez zajištění. Jako další bankovní podpora financování (i když ne tak bezprostřední) slouží např. stavební spoření a s ním související úvěry. Rozvoj bydlení je také nezanedbatelně podporován státem (státní podpora stavebního spoření, státní fond rozvoje bydlení, příspěvky na hypotéky mladým a nevím co ještě...).
Je to v podstatě logické - pro banky jsou hypotéky vzhledem ke své výši „zajímavý business" s relativně nízkým rizikem (na druhou stranu - třeba mít stále na paměti nedávný scénář ve Spojených Státech, i když podmínky jsou odlišné) a stát rozvojem bydlení zamýšlí podporovat rozvoj rodin, jako základny pro udržení budoucího chodu ekonomiky.
Z určitého pohledu se ale tato významná podpora jednoho druhu poptávky (která je navíc např. v případě bytů spíše trendová než dlouhodobá) jeví jako kontraproduktivní - za prvé je jednou z příčin prudkého růstu cen nemovitostí, který má stále více vlastnosti „bubliny" s potenciálem jednou „prasknout" a za druhé spotřebovává prostor a zdroje na podporu jiných oblastí, pro zajištění budoucího chodu ekonomiky neméně důležitých.

Jedním z takových „polí neoraných" je podpora financování studia při zaměstnání. Nemám na mysli financování „běžného" studia na státních (resp. soukromých) školách - jedná se mi především o financování prestižních a mezinárodně uznávaných studijních programů, jako např. MBA, MSc, specializované ACCA a mnoho dalších.
(--- chtěl bych jen připomenout, že MBA a MSc nejsou jen ekonomické programy - existuje např. program „MBA Senior Executive for IS/IT Specialists Route" se zaměřením na řízení informačních systémů, technologíí, strategií a mnoho jiných „technicky" zaměřených ---)

Co se týká bankovních produktů je úvěrová podpora v tomto směru ve srovnání s podporou financování nemovitostí naprosto chabá - existují sice úvěry na studium, ale podmínky jsou z pohledu výše zmíněných programů velmi limitující.
(--- udělal jsem si pouze hrubý průzkum, takže pokud jsou mé údaje nepřesné nebo neúplné, budu velmi rád, když mne někdo v rámci diskuse opraví ---)
Hned první podmínka v podstatě vylučuje velké množství (ne-li většinu) zájemců o takovéto studium - maximální věková hranice nepřesahuje 26 let. Dále maximální hodnota úvěru (200 - 250 tis. SKK, někde dokonce jen 100 tis. SKK) je nedostatečná, zejména v případě zájmu o studium na určitém prestižnějším institutu (což je do značné míry záruka kvality a efektivity studia). No a uzavírá to vyšší cena (úr. sazba 6% výše) a kratší lhůta splatnosti (8 - 10 let).
Některé banky sice spolupracují s konkrétními tuzemskými vysokými školami (které nabízejí i mezinárodně certifikované programy) nebo nabízejí podporu financování konkrétního studijního programu - podmínky jsou v těchto případech příznivější. Ale to je vzhledem k současným širokým možnostem studia (i v zahraničí) jen slabá a nedostatečná náplast.
A podpora ze strany státu? Co se týká zmíněného studia - osobně o žádné podpoře nevím. Buď existuje a je jen nedostatečně známa a nebo neexistuje vůbec - a obojí je špatné.

Uznávám, že ze strany bank je podpora financování tohoto typu ve srovnání s nemovitostmi momentálně asi mnohem méně „obchodně zajímavá" a z pohledu výnosnosti krytého aktiva více riziková (i když obojí je diskutabilní).
Ale absolutní absence podpory státu je zarážející, zejména vzhledem k aktuálnímu nedostatku kvalifikovaných odborníků na domácím trhu práce.
Pro budoucí rozvoj každé ekonomiky (ať už je to firma, stát, region) jsou nezbytná rozvojová, optimalizační, inovační a modernizační opatření - no a k tomu je logicky nezbytná rostoucí a rozvíjející se odbornost a know-how lidských zdrojů - a především (ale samozřejmě NE pouze) se to týká odborných a managerských pozic. Takže rozvoj KVALITNÍHO vzdělávání je pro budoucí fungování ekonomiky stejně důležitý jako rozvoj bydlení (troufám si říct i důležitější).
Současná podpora tomu však neodpovídá a vytváří se tak riziko budoucí stagnace rozvoje i produkce ekonomiky - jednak jsme stále značně závislí na zahraničním know-how (máme sice „vlastní" odborníky, ale ti svou odbornost získávají zejména od zahraničních kolegů a praxí v mezinárodních firmách), ale co je hlavní - nebude to dlouho trvat a skončí naše konkurenční výhoda v podobě levné a výkonné pracovní síly a pro udržení exkluzivity našeho ekonomického prostředí bude třeba nabídnout kvalitní a výkonné „mozky". S postupující modernizací bude v budoucnu totiž potřeba stále více těchto „mozků" a stále méně „rukou" (i když socialisticky smýšlející lidé mají snahu přesvědčit nás o opaku).

Nabízí se ale několik otázek -

1) Proč kladu důraz na ony prestižní mezinárodní studijní programy?
Důvodem je jejich kvalita, efektivita a mezinárodní akceptace, což má za důsledek, že absolventi mají v očích mezinárodních firem a institucí mnohem vyšší kredit než „běžný" Ing. či Mgr., což zase vyplývá z jejich většinou (pozor, negeneralizuji) mnohem vyšší užitné hodnoty v praxi.
Myslím, že bych nosil dřevo do lesa, kdybych zde rozepisoval principy fungování těchto programů a dokazoval tak, že ona kvalita a efektivita studia je ve srovnání s „běžným" vysokoškolským studiem nesrovnatelná. Prostě absolvent není jen jakási „nabiflená encyklopedie", ale člověk s reálným rozhledem (který se neomezuje jen na podmínky daného státu), schopný získávat, zpracovávat, aplikovat informace a fakta nutná k řešení konkrétních problémů či úkolů a je schopen k tomu využívat moderních postupů a metod.
Na druhou stranu nutno zdůraznit - aby tato kvalita a efektivita byla dosažena, je nutné vybrat si kvalitní institut (a opět jsme u finanční náročnosti). Např. u MBA a MSc dnes nezáleží jen JESTLI tento titul máte, ale také KDE jste jej získali, protože existuje mnoho institutů kde je např. MBA jen „drahým rychlokurzem".

2) Proč kladu důraz na studium při zaměstnání? Cožpak studovat musí POUZE lidé s praxí?
To samozřejmě v žádném případě ne. Můj názor je trochu jiný - studovat a permanentně se vzdělávat musí PŘEDEVŠÍM lidé s praxí - v dnešní době je to totiž dost opomíjená nutnost. Vypadá to, že převládá názor, že vysokou školou vzdělání končí a dále se člověk učí jen praxí a praxe je nadevše. To je ale velký omyl. Uznávám, že praktické zkušenosti jsou důležité a teoretik bez znalostí moderní praxe je komedie, ale na druhou stranu praktik bez znalostí moderní teorie je naprostá tragedie.
Ve firmách sedí mnoho vysokoškolsky či jinak vzdělaných lidí, kteří nemají ponětí o moderních metodách, postupech a trendech, právě protože si myslí, že školou to hasne a další vzdělání netřeba. A jsou to lidé různého věku, nejen ti starší. Postupně pak ztrácejí kontakt s moderním světem, což snižuje jejich praktickou využitelnost a firmám ubírá rozvojový potenciál.

Dalším důvodem, proč se zaměřit na podporu a motivování lidí studovat při zaměstnání, je podle mne fakt, že vzdělávání lidí s určitou praxí je mnohem efektivnější. Tito lidé jsou ve srovnání s mladými vysokoškoláky a čertstvými absolventy již více odborně vyprofilovaní - jednak si s ohledem na svou praxi lépe vyberou vhodný studijní program a při studiu umí lépe diferencovat důležitost informací podle míry jejich následné praktické využitelnosti, ale co je hlavní - umí si lépe spojit teorii s praktickými zkušenostmi a na základě toho teorii do praxe aplikovat.

3) Proč by měl daný stát podporovat mezinárodní studijní programy, když jejich absolventi pak „utečou" do zahraničí a daná ekonomika, která je podporovala, z nich nemá žádný užitek?
Právě naopak - určitý typ podpory se dá využít jako motivace k setrvání „doma" (čímž se zabijí ony pověstné „dvě mouchy jednou ranou"). A možná není ani potřeba žádných speciálních státních příspěvků a fondů, ani např. státních půjček bez povinnosti vracet při setrvání „doma" po určitou dobu - to vše by jen podporovalo bujení státní byrokracie. Mám na mysli adresnější a administrativně méně náročnou formu vázanou na snížení daně z příjmu. Třeba následující scénář - pokud by fyz. osoba nepřetržitě celý rok vykonávala hospodářskou činnost na území daného státu mohla by si po dobu např. 5-ti let od úspěšného ukončení studia každoročně snižovat daňový základ o určitou část nákladů vynaložených na studium - například. Nebo - daňový bonus, který by postupně po určitém počtu let vykompenzoval celkovou výši nákladů na studium (opět samozřejmě po úspěšném absolvování a při setrvání „doma"). Každopádně, oba příklady byly jen rychlé „plácnutí do vody" - určitě by se našlo mnoho způsobů, které by motivovaly studovat, studium úspěšně ukončit a poté „neutéct" ale pracovat „doma".

Na úplný závěr bych chtěl zdůraznit, že netvrdím, že podpora prestižního studia nás v budoucnu spasí - je určitě nutné významně podporovat studium a vzdělávání celkově jako takové a samozřejmě nezapomínat na aktuálně podkapitalizovanou vědu a výzkum - ale popora typu studia, kterému jsem věnoval tento článek by byla nepochybně krůčkem správným směrem.

 

  • Tlačiť
  • 10

Martin Šmajstrla

  • Počet článkov: 17
  • Priemerná čítanosť: 2853
  • Priemerná diskutovanosť: 11
  • RSS blogu

O blogu

povoláním ekonom - zaměření na ekonomiku průmyslových firem v soukromí nudný mluvka, který rád filosofuje u piva ------- od začátku kariery (v roce 99) působím v oblasti controllingu a podnikohospodářských analýz v současnosti pracuji pro firmu, která vyrábí ocel pro automobilový průmysl ------- oblíbené citáty - "Fixed fortifications are monuments to man´s stupidity" <b>Gen. George S. Patton jr.</b> "No man is goog enough to govern another man without that other´s consent" <b>Abraham Lincoln</b> "A conservative is a man who sits and thinks, mostly sits." <b>Woodrow Wilson</b>

Martin Šmajstrla

  • Počet článkov: 17
  • Priemerná čítanosť: 2853
  • Priemerná diskutovanosť: 11
  • RSS blogu

O blogu

povoláním ekonom - zaměření na ekonomiku průmyslových firem v soukromí nudný mluvka, který rád filosofuje u piva ------- od začátku kariery (v roce 99) působím v oblasti controllingu a podnikohospodářských analýz v současnosti pracuji pro firmu, která vyrábí ocel pro automobilový průmysl ------- oblíbené citáty - "Fixed fortifications are monuments to man´s stupidity" <b>Gen. George S. Patton jr.</b> "No man is goog enough to govern another man without that other´s consent" <b>Abraham Lincoln</b> "A conservative is a man who sits and thinks, mostly sits." <b>Woodrow Wilson</b>

Kalendár sa načítava...